sobota 23. července 2011

Každá cesta vede do Santiaga

"I cesta může být cíl."

Křesťanství, spiritualita, hledání sama sebe, výzva zdolání 25-30 kilometrů denně po dobu několika týdnů... Důvody jsou různý, cíl je vždy stejnej. Katedrála v Santiago de Compostela. Je tomu tak dnes stejně jako před několika sty lety. Zaprášený, unavený postavičky s holí v ruce a hřebenatkou, symbolem Camina, na batohu. Za pár dní rozšíříme jejich řady na cestě.




Pouť do Santiaga de Compostela, k ostatkům sv. Jakuba, jednoho z apoštolů, ročně přiláká víc jak 100.000 lidí.  Správnej poutník by měl začít cestu u sebe doma, a skončit v Santiagu, většina ale dává přednost jednodušší variantě, která zajistí "compostelu" alias certifikát dokončení. Na to stačí ujít posledních 100 kilometrů do Santiaga. Tras je mnoho, sbíhaj se do Španělska z celý Evropy (část vede i u nás), a tak má každej opravdu širokej výběr možností, jak se do Santiaga dostat. My zvolili nejpůvodnější poutní trasu, tzv. Camino Francés, začínajíci v Saint-Jean-Pied-de-Port na francouzskejch hranicích, překonávající Pyreneje a procházející Pamplonou, Burgosem a Leónem. Tahle trasa má 769 kilometrů, z časovejch důvodů (dovolená je mrcha) půjdem ale jen posledních cca 300, start v Leónu.

Pouť pojímám, jak už je mym dobrym zvykem, hodně minimalisticky. Jsou lidi, který si o mně myslí, že jsem magor, když se na 16 dní hodlám sbalit do dvaatřicetilitrovýho báglu. Vzhledem k faktu, že ubytování budem řešit v "donativo" poutnickejch ubytovnách (postel, sprcha, kuchyň a někdy i večeře za dobrovolnej příspěvek), jídlo kupovat na místě a taky díky tomu, že v srpnu je v těchhle končinách dost vedro (35°C a víc neni výjimkou), takže člověk netahá haldy hadrů, si myslim že zas takovej magor nejsem. Ale uvidíme, třeba jim dám po pár dnech za pravdu.

Motivace k pouti je nejasná, nečekám že budu osvícenej, začnu věřit v boha nebo tak něco, rád se nechám překvapit, jak na mě zapůsobí duch poutníků, který už po staletí putujou po stejný trase. Každopádně díky tomu s kým tam jedu a za jakých okolnosti (nebudu to rozebírat), je asi na co se těšit. Po návratu určitě poreferuju.

Tak Buen Camino!



Žádné komentáře:

Okomentovat